Založení vlastní firmy s minimem zkušeností

Málokomu se podaří rozjet úspěšné podnikání na první pokus. A málokomu se to povede při škole, nebo čerstvě po ní. Většinou to dopadá tak, že po nějakém čas buď projekt zkrachuje, nebo se prodá. Zájmy a cíle se s věkem mění a já znám mnoho kamarádů, kteří zakládali blogy a e-shopy se vším možným od konzerev pro psy až po pletené svetry, a kteří je dávno už zrušili nebo rozprodali.

Jít si za něčím, co Vás napadne při studiu, nemusí být pokaždé moudré. Stojí to peníze a hlavně drahocenný čas. Zastávám názor, že by se měl nápad nejdříve usadit v hlavě a být prodiskutován s dalšími, nejlépe zkušenějšími, lidmi. Když se ale i tak podaří nápad udržet, musí se do toho jít. Jako jsme to udělali my. Nediskutovali jsme to sice s nikým, ale hnala nás tak silná touha a tak nás to bavilo, že se nám v podstatě rozjela firma, ještě než jsme ji oficiálně založili.

Díky vlastním negativním zkušenostem jsme se rozhodli poskytovat služby, které by podobným dobrodruhům, jako jsme my, nabízely to, co nám na trhu chybělo – vše v jednom. Dopravu do ubytování, ubytování, samotnou túru i s výkladem a hlavně osobitým přístupem. Ve finále jsme do projektu promítli vlastní zkušenosti a ušili to pokaždé na míru přihlášené skupince lidí tak, aby na to nikdy nezapomněli.

Strach má velké oči

Před otevřením prvního termínu a první propagací na veřejnosti jsme přemýšleli, jestli děláme dobře. Jestli o to bude zájem a hlavně jsme zkoumali a diskutovali naše možnosti. Jsme vůbec schopni něco rozjet? Máme na to čas, peníze a kapacity? Co když to bude fiasko? Prohledávali jsme internet a četli články, přičemž právě jeden nás nakopl ze všeho nejvíc. Když tohle vyšlo někomu ani ne s polovinou našich zkušeností a vzdělání, proč by to nemělo vyjít nám. Chtělo to jen více času a podrobný plán.

Po zveřejnění prvního termínu, plánu a destinace se nám ozvali tři lidi s tím, že ani jeden z nich nezněl příliš přesvědčivě. K našemu překvapení na místo srazu dorazili a jeden si vzal dokonce doprovod. Věděli jsme, že teď se láme chleba a musíme ze sebe dát všechno, jinak se nám dveře pro náš projekt velmi rychle zavřou. Strach jsme ale měli neoprávněný a zpětná vazba byla neskutečná. Nejdříve nám přišlo, že náš víkend příliš nadšení nesklidil, ale hodnocení na našem webu a počet přihlášených na další termín nám ukazoval opak. Ono to funguje!

Z lesa až k soudu

S každým termínem se nám zvyšoval objem kapacity na ten další, až jsme zjistili, že takhle to brzy přestaneme zvládat. Přibrali jsme další kamarády na pomoc a začali uvažovat nad dalším postupem. Má to budoucnost a chceme se tomu věnovat? Odpověď bylo jednohlasné ano, takže další postup byl jasný. Jeden živnostenský list nám nestačí. Potřebujeme partnery na dopravu, ubytování a vybavení. Musíme založit firmu.

Tím pro nás, byrokracií nepolíbené, začal maraton. Nekonečné papírování, abychom se mohli dostat do pomyslné cílové rovinky a zapsat se jako oficiální firma. To bohužel nebylo tak jednoduché. Nejen, že muselo být všechno podepsáno všemi před notářem, ale chtělo to i dost peněz do začátku. Těch jsme nikdo krátce po škole moc neměl, ale rodinná podpora zafungovala a my mohli složit základní kapitál v bance a postoupit tak do poslední fáze zápisu u soudu. Ta nám díky komplikacím se sídlem společnosti zabrala skoro půl roku, což nás stálo klienty, nervy a téměř i naše dobré vztahy. Zbytečně komplikovaná byrokracie nás hnala do vypjatých situací, kterým by se dalo předejít, kdyby veškerá komunikace fungovala tak, jak měla. Po finální změně sídla, sesbírání všech ověřených podpisů a dokladů jsme konečně dostali vyrozumění o tom, že budeme zapsáni do obchodního rejstříku jako oficiální společnost s ručením omezeným. Celá procedura by možná trvala ještě déle, kdybychom se předem nepřipravili a nevyplnili si formuláře už na webu. Díky značné inteligenci samotné stránky, která nám ukazovala, co a kde máme vyplnit, jsme ušetřili nejednu cestu na soud.

Po dvou měsících bylo vše platné a oficiální, my začali hledat a smlouvat s partnery, a ačkoliv nás celé zařizování stálo mírnou ztrátu, rychle jsme ji dohnali. Dnes se stále rozrůstáme nejen o spolupracovníky, partnery a klienty, ale také o skvělé nápady, které se nám při troše štěstí podaří do pár let realizovat. 

Natálie Vrbová